... Nemějte strach z mého šílenství, mějte strach z mysli, kterou to šílenství chrání ...

Bong

7. února 2007 v 15:22 | Paranoia |  II
Poslouchám: nic, ale ráda bych :P
Nálada: všechno při starém a ještě navíc vztek

V lidské fantazii existuje tolik překrásných světů - já se musela narodit zrovna do reality.

Moc to nepomohlo. Vlastně pomohlo, bylo by to mnohem horší.
Ale dneska nechci napsat inteligentní příspěvek. Chci napsat příspěvek o tom, jak se mi nechce se učit. Zítra píšeme z pružnosti. To je ale hovadina. Asi se splní jeden z mých snů.
Moment. My píšeme ještě z ruštiny. Taky dobrý. Aspoň jedním očkem bych měla mrknout na slovíčka, přinejmenším.
Nemáme náhodou zítra angličtinu? Máme. Tak to nám dá test z kondicionálů. Hlavně nesmím zapomenout, že je tam "if I were". To jsem předtím nevěděla. Vlastně věděla, ale vzápětí zapomněla.
Potřebuji se ještě dokopat ke klasické literatuře. Máj, řekl tu někdo Máj? Neřekl, ale měl by.

Chjo, bohužel nemám dneska ani náladu vypisovat výkřiky ze svého niterného světa. (Kdo řekl díkybohu???) Přitom bych to potřebovala... Nějak nemůžu, nedokážu to. Nejde to.
Ano, dneska to opět nebylo míněno jako inteligentní příspěvek.

Mohla bych tu alespoň napsat vtip na závěr.

Na americké raketové základně: Generál si nechá nastoupit celou jednoutku: "Kdo z vás zmáčknul ten červenej knoflík?" Ticho.
"Znova se vás ptám, kdo zmáčknul ten červenej knoflík." Opět hrobové ticho.
Po třetím neúspěšném pokusu mávne generál rukou: "Ále, čert vem Novej Zéland."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama