... Nemějte strach z mého šílenství, mějte strach z mysli, kterou to šílenství chrání ...

Lithium

7. března 2007 v 15:17 | Paranoia |  Euthanasia(Kill me!)
Den stará jizva... ale včera byla ještě příliš palčivá. Ale co, je zbytečné dávat v plen Síti všechny mé myšlenkové pochody. Mně se zase tolik neuleví a jiné to jen znechutí.

Další z mých podivných hystericko-maniakálně-depresivě-nějakých záchvatů. Ale o to nejde, ty už beru jako normální součást své parodie-na-život. Všechny obvyklé symptomy. Naneštěstí jsem tentokrát nebyla sama.
Na to do smrti(chtěla jsem říci něco cynického, ale nejde to) nezapomenu - třas, nekonečný proud slz, sevřené útroby, tlak a... a výsměch. Nedokážu ani popsat pocit, jaké to je, když se vám podlamují kolena a lidé, kteří by vám měli být úplně nejbližší zareagují tak, že se rozesmějí.
Pořád je to ve mně přítomno - myšlenky na onu chvíli a zvuk JEJICH smíchu.
Už nemůžu dál pokračovat, ještě je to příliš čerstvé. Ani nedokážu dokonale vyjádřit to, co jsem chtěla. Slzy se zase vracejí. A nemám to komu říct.
 


Komentáře

1 hechtand hechtand | Web | 14. března 2007 v 21:57 | Reagovat

parodie na život - to je vyjádřeno dokonale.

..ten pocit.. nečekáme to. Čekali bychom cokoliv jen ne tohle, jen ne výsměch. Jak se člověk může smát něčemu, co bolí druhé?     A ten, jenž se směje, je vůbec člověkem?

2 colourfuldeath colourfuldeath | Web | 17. března 2007 v 19:44 | Reagovat

proč tomuhle vlastně říkat život..

3 Paranoia Paranoia | Web | 18. března 2007 v 12:06 | Reagovat

No, asi mi tím nechtěli ublížit, rozhodně to nemysleli zle a já, uznávám, v tu chvíli jsem asi vypadala tak nějak směšně. Teď s odstupem času... ale už to zkrátka bude ve mě.

4 hechtand hechtand | Web | 18. března 2007 v 14:57 | Reagovat

-v tu chvíli jsem asi vypadala tak nějak směšně- myslíš, že v takové chvíli může někdo vypadat směšně.? Já bych řekla, že ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama